Římskokatolická církev, ke které se hlásí přibližně třetina Čechů, čeká i 20 let po pádu komunistického režimu na definitivní úpravu svého vztahu ke státu. Před sedmi lety sice již byla smlouva s Vatikánem, která měla postavení katolíků definovat, podepsána, odmítli ji ale poslanci a výhrady k jejímu obsahu má i prezident Václav Klaus. Pražský arcibiskup Miloslav Vlk ale na vyjednaném znění trvá.
Další osud smlouvy Vlk v polovině roku spojil s dlouho chystaným i odkládaným majetkovým vyrovnáním, koncem září ale představitelé církve řekli, že s ohledem na ekonomickou krizi není vyrovnání prioritou. Tyto dvě otázky tak bude muset nejspíše řešit i nový český metropolita, jehož jméno papež Benedikt XVI. podle všeho oznámí v blízké budoucnosti. Nový pražský arcibiskup, který vystřídá v úřadu po téměř 19 letech Vlka, se ale bude muset potýkat i s dalšími problémy.
Nerozhodnutá je vedle majetkového vyrovnání - které má vyřešit i současnou závislost církve na státním příspěvku - například otázka vlastnictví katedrály svatého Víta. Podle některých expertů ale právě nekončící spory o majetek poněkud snižují kredit církve v očích veřejnosti. Její obraz ale během Vlkova úřadování poškodily i další věci. Téměř deset let například trvalo, než se podařilo vyřešit situaci na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.
