Sdílet
Včera v 11 hod. převzal profesor Tomáš Halík, český teolog a filosof, v Polském institutu v Praze prestižní cenu polských katolických nakladatelství Fénix 2007 v kategorii „zahraniční autor” za knihu Vzýván i nevzýván.
Během předávání ceny Halík vzpomenul polský katolicismus a zkreslené vnímání, ve kterém čeští katolíci často vidí své polské bratry příliš zjednodušeně jako tradiční, lidové katoliky. Uvedl, že v katolickém Polsku vedle sebe koexistuje lidový a intelektuální katolicismus, ve kterém tradiční víra prochází rozumovou sebereflexí.
“Byl jsem překvapen popularitou mých knih v Polsku. Polští biskupové dávali moje knihy kněžím jako povinnou literaturu,” uvedl Halík během předávání ceny.
Halík dále hovořil o výzvách dnešního světa, kterým tradiční lidový katolicismus čelí.
“Lidový katolicismus ztrácí svou popularitu, je teď na křesťanství, jak se s celou věcí vyrovná. Jestli se křesťanství izoluje od moderní společnosti a ustoupí do ghéta či bude poklonkovat moderní době a nebo se stane kompetentním partnerem současnému světu."
Halík mimo jiné také konstatoval omezení své knihy, která byla napsána pro určitý typ člověka, tedy pro českého čtenáře, což může vnímat polský čtenář jako určité omezení.
Dále uvedl, že se snažil napsat knihu, tak aby v ní mohli najít "to své" také “bratr evangelík, ateista i moravský pan farář".
Prohlásil, že jeho kniha byla napsána pro „českého Zachea” člověka, který je na hranicích, či za hranicemi tradičního náboženského vnímání.
“Úkolem knihy je oslovit širokou vrstvu lidi, kteří stojí někde mezi tradičním náboženstvím a militantním atheismem.“
Halík dále vzpomenul, katolíky z Polska, Slovenska či jižní Moravy, kteří vlivem médií, příchodů do měst či osobní krize ztratili svou tradiční víru v Boha. Řekl, že pro ně jsou jeho knihy šancí nabrat “druhý dech”.
„Křesťanství druhého dechu“, znamená vrátit se ke křesťanství novým způsobem a zachovat dialog mezi vírou, rozumem a kritickým myšlením.”
Halík vzpomenul polského papeže Jana Pavla II, který opakovaně zdůrazňoval potřebu dialogu víry a rozumu, stejně tak i současného papeže, který volá po nové alianci víry a rozumu.
Vyjádřil svou hrdost nad křesťanstvím, které prošlo a obstálo v kritice zdravého rozumu. “Pravou víru musí doprovázet pochyby, víra bez pochyb je fanatismus, pochyby bez základní důvěry vedou k pesimismu a skepsi."
Víra a pochyby musí jít ruku v ruce jako dvě sestry. Toto jsou křesťané, kteří ztratili tradiční víru, ale „nabrali druhý dech.“
